VAGONÁŘSKÉ MUZEUM

Vagonářské muzeum, jehož vlastníkem je od 1. 4. 2003 město Studénka a provozovatelem příspěvková organizace SAK (sport a kultura), sídlí v budově místního zámku. Mimo něj se zde nachází obřadní síň městského úřadu, knihovna městského kulturního střediska a základní umělecká škola.

Podnětem k založení Vagonářského muzea se stala úspěšná výstava k 55. výročí zahájení výroby kolejových vozidel ve Studénce, uspořádaná v roce 1956 v prostorách závodního hotelu. Po dohodě mezi Vagónkou Tatra Studénka - Butovice n.p. a Místním národním výborem ve Studénce se sídlem muzea stala věžovitá část zámku, kde byla v květnu následujícího roku uspořádána výstavka k historii podniku.

Otevírací doba a cena vstupného:

více

Pohled do expozice muzea:


Originální ložiska používaná při výrobě vagonů

Parní lokomotiva Olmütz s osobními vozy dráhy KFNB

Pamětní tablo k 10. výročí otevření
studénsko-štramberské dráhy

Zaměstnanci železnice z poloviny 19. století

ZÁMEK VE STUDÉNCE

K chráněným kulturním památkám ve Studénce patří budovy Starého a Nového zámku. Dnešní Starý zámek byl vybudován v renesančním slohu roku 1567 pány z Fulštejna namísto původní gotické tvrze, která je doložena již v 15. století. (Zámek se nachází ve spodní části zahrady u hlavní silnice)

V letech 1749 – 1750 dal Josef Kryštof Ondřej Řeplinský z Berečka postavit novou barokní budovu tzv. Nový zámek. Následně pak v letech 1860 – 1863 byla Gebhardem III. Leberechtem Blücherem provedena jeho celková přestavba. Původní jednopatrová budova byla rozšířena o přístavbu, tedy o věž a vížku s točitým schodištěm. Mramorové schody hlavního schodiště byly dovezeny z Velkých Kunětic u Glucholazů, litinové zábradlí vyrobila železárna v Blansku. Kolem zámku byl zřízen park, do kterého byly vysázeny mnohé zajímavé cizokrajné dřeviny.

Po první světové válce se v zámku nacházela obchodní škola legionářů, poté učebny měšťanské školy a ve zbývající části zámku obecní byty. V roce 1936 odkoupila od knížete Blüchera zámek včetně parku obec Studénka. Za německé okupace roku 1940 byly v zámku ubytovány německé dívky (pracovní tábor), které pracovaly v nedalekém přidruženém statku. Počátkem roku 1945, když se blížila východní fronta sovětských vojsk, byl v zámecké budově zřízen německý vojenský lazaret. Za osvobozeneckých bojů byl zámek poškozen a značným nákladem opraven.

Nejstarší písemný doklad o Studénce je znám z roku 1412, kdy obec náležela Čamboru z Přívozu s bratry Hanušem a Kunešem. Od té doby Studénka patřila se dvorem a mlýnem mnoha svobodným pánům, kteří obec buď dědili, nebo koupili.

Páni z Fulštejna z Bílovce drželi Studénku v majetku přes 100 let až do roku 1569. Po bitvě na Bílé hoře byl vlastníku Janu Bernatovi Pražmovi z Bílkova statek Studénka konfiskován a královská komora prodala roku 1634 obec s tvrzí Václavovi Bruntálskému, hraběti z Vrbna. Roku 1722 přešla Studénka prodejem do vlastnictví Jindřichovi Řeplínskému z Berečka, který byl současně zemským hejtmanem knížectví opavského a krnovského.

Za Řeplinských byl postaven již zmiňovaný Nový zámek a dodnes zachovalá kaple v blízkosti zámku s rodovým erbem. Josef Krištof, svobodný pán Řeplinský vložil statek Janu Václavovi z Mönichu. Jeho vnučka Marie zasnoubila se roku 1832 s Gerbhardem, hrabětem Blücherem z Wahlstattu, majitelem panství na Raduni, Polance, Jistebníku, Bílova, Bravantic, Olbramic a Zbyslavic. Tímto majetkovým převodem sdílela Studénka své povinnosti k zámku v Raduni, kde bylo ředitelství Blücherových velkostatků.

V průčelí zámku pod rodovým erbem Blücherů se nachází heslo „Vorwärts“, to je „Vpřed“. Potomci rodu rádi si přisvojovali toto heslo na památku svého děda, královského polního maršála knížete Blüchera, německého velitele v napoleonských válkách.

Barokní budova Nového zámku je v současnosti využívána ke kulturním a komerčním účelům. Nachází se zde stylová obřadní síň, Vagonářské muzeum, knihovna, učebny základní umělecké školy a klubovna Českého svazu ochránců přírody.

MAJITELÉ PANSTVÍ STUDÉNKA

  • 1412 František Čambor z Přívozu
  • 1431 Čeněk z Tvorkova
  • 1436 Jan Třebický z Pozdětína
  • 1441 Jan Skrbenský z Doloplaz
  • 1447 Smil Kobylka z Kobylího
  • 1447 Zbyněk a Václav Hřivnáčové z Heraltic
  • 1467 Mikuláš z Fulštejna
  • 1478 Václav a Jan z Fulštejna (synové Mikulášovi),
            Jan, Mikuláš, Vilém a Jindřich Supové z Fulštejna (synové Václavovi)
  • 1525 Ojíř z Fulštejna
  • 1528 Mikuláš, Václav a Hanuš z Fulštejna
  • 1554 Herbort z Fulštejna
  • 1560 Frydrych a Karel Herbortovi z Fulštejna
  • 1569 Hynek Bruntálský z Vrbna a na Klimkovicích
  • 1580 Bernard Pražma z Bílkova Fulštejna († 1623, syn Bernartův)
  • 1634 Václav Bruntálský z Vrbna a na Fulneku (koupil panství od Královské komory)
  • 1722 František Jindřich Řeplínský z Berečka
  • 1772 Gottfried Emanuel a Jan Václav von Mönnich
  • 1787 Anna hraběnka Larisch- Mönnich
  • 1829 Marie hraběnka Larisch- Mönnich
  • 1832 Gerbhard II. Leberecht kníže Blücher z Wahlstattu.
  • Blücherové z Wahlstattu byli posledními majiteli panství Studénka

Zámek ve Studénce - od roku 1956 sídlo Vagonářského muzea:


Část zámku - Vagonařské muzeum

Pomníky:


Pomník československým legionářům

Pomník obětem 2. světové války